Jdi na obsah Jdi na menu
 


Změny v koncepci ve světle 21. století

Většina leteckých a elektronických specialistů zemí NATO se domnívá, že hlavní zásady vzdušného průzkumu již neodpovídají současným a zejména perspektivním podmínkám. Proto je třeba přehodnotit zásadní koncepci organizace, způsoby vedení vzdušného průzkumu, vyhodnocovnání a efektivní vytěžování získaných výsledků. Jedním z důvodů je principální rozdíl mezi regionálními válkami a lokálními konflikty, který se odráží v kvantitativních i kvalitativních charakteristikách bojové techniky a příslušníků ozbrojených sil, kteří se jich účastní. Lze předpokládat, že současným i budoucím objektem průzkumu budou nejen samostatné svazky, útvary, případně různé i polovojenské jednotky, ale i relativně velké formace vojsk. Z toho vyplývá, že průzkum musí být veden různými druhy technických prostředků a v závislosti na konkrétních podmínkách musí být i různými způsoby organizován.

MODERNÍ VÁLČIŠTĚ A POTŘEBA SPOLEHLIVÝCH ÚDAJŮ

Specifickým rysem regionálních válek je nepředvídatelnost jejich vzniku a těsná vazba na ozbrojené konflikty. Ozbrojené konflikty jsou nesnadno kontrolovatelné a jejich konečné důsledky lze velmi obtížně předvídat. Mohou totiž vést ke vzniku zcela nových ohnisek napětí a posléze přerůst v regionální válku. Ne vždy bude vývoj situace zahrnovat předcházející konfrontační období, proto nejvyšší velitelské orgány jiných zemí nebudou mít k dispozici konkrétní a naprosto spolehlivé údaje kdy, kde a proti komu budou bojovat. Vysoká dynamika soudobého boje bude zákonitě vytvářet bojiště s nejednoznačnou dislokací vlastních vojsk a vojsk protivníka, odkryté boky a nechráněný týl. Neposkytne-li vzdušný průzkum v takové situaci včasné a objektivní informace o situaci, může dojít k vážným následkům.

Vzhledem k tomu musí být vzdušný průzkum schopný:
- vysoké mobilnosti a připravenosti k rychlému přesunu svých sil a prostředků i do vzdálených prostorů operačního určení,
- vést plnohodnotnou činnost v různých geografických a klimatických podmínkách,
- získávat informace z míst stupňování napětí, kde existují reálné předpoklady k rozpoutání ozbrojených konfliktů či války.

OBSAH, ÚKOLY A TAKTIKA VZDUŠNÉHO PRŮZKUMU

Změny požadavků na vzdušný průzkum se odrážejí zejména v obsahu průzkumných úkolů, přitom způsoby vedení průzkumu zůstávají prakticky nezměněny. V souvislosti s vývojem nových letounů, neustálým posilováním systému PVO protivníka a dálšími faktory se zdokonaluje i taktika. Podle vojenských teoretiků je třeba podstatně rozšířit okruh úkolů, vztahujících se k období, kdy ještě neexistuje bezprostřední ohrožení, konkrétní protivník ani předpoklady pro nutnost přesunu ozbrojených sil do ohrožených prostorů a pro následné zahájení vojenské činnosti.

V období, které předchází regionální válce, musí vzdušný průzkum plnit tyto úkoly:
- odhalení ce nejvíce příznaků přípravy k možné válce,
- získávání informací o náplni a charakteru zbrojní výroby zejména velkých podniků vojensko-průmyslového komplexu,
- vyhledávání, zaměřování a analýza objektů a všech prvků systémů PVO, včetně provozního režimu,
- získávání potřebných údajů o geografických a klimatických podmínkách různých prostorů.

Oblasti vzniku regionálních válek lze předpovídat na základě faktů o možné destabilizaci mezinárodní situace na regionální úrovni. Jedná se o tradiční zóny nestability, jakými jsou např. Blízký východ, prostor Perského zálivu, jižní a severo-východní Asie, Balkán, některé oblasti bývalého SSSR a mnoho dalších. Tyto oblasti musí být nestále pozorovány všemi dostupnými prostředky průzkumu v souladu s odpovídajícími normami mezinárodního práva. Přitom by nemělo docházet např. k narušení hranic suverenních států. Je však známo, že tento princip se vždy nedodržuje. Navíc u kosmických prostředků lze porušení práva suverenity těžko prokázat.

Od doby přesunu kontingentu vojsk do oblasti konfliktu po zahájení bojové činnosti je jedním z důležitých úkolů upřesnění konkrétních objektů úderů a jejich klasifikace podle stupně důležitosti. Mezi prioritní cíle patří střediska řízení a velení, mobilní odpalovací zařízení balitických raket a postavení protiletadlových raketových kompletů (PLRK). Kromě toho se provádí aktivní doplňující průzkum dříve analyzovaných a vyhodnocených cílů a sledování činnosti protivníka na letištích, komunikacích a v prostorech soustředění vojsk. Tyto podklady vytvářejí základní předpoklady k zasazení silného drtivého hromadného úderu, který prakticky zbaví protivníka možnosti odporu. V dalších etapách regionálních válek, tj. zadržování agresora a stupňování vlastní bojové síly, zničení protivníka, zabezpečení poválečné stability, apod. zůstává úkolem vzdušného průzkumu podchycení různých aktivit ozbrojených sil, vyhledávání a doplňující průzkum cílů, účast v průzkumné a úderné činnosti a kontrola účinnosti výsledků úderů.

Jiným způsobem přistupují vojenští specialisté NATO k určování úkolů vzdušného průzkumu v ozbrojených konfliktech (samostatných akcích), které nedosahují rozsahu války, ale je v nich použito vojenské síly. Opírají se při tom o zkušenosti z účasti uskupení USA a NATO při lokalizaci a řízení konfliktu v Panamě, na Grenadě, v Somálsku, bývalé Jugoslávii aj. Úkolem průzkumu v takových podmínkách je vyhledávání míst soustředění bojové techniky protivníka a stálé sledování veškerých aktivit (např. v bezletové zóně), stanovení charakteru a stupně poškození objektů infrastruktury, upřesňování polohy a stavu vlastních vojsk.


TECHNICKÁ ÚROVEŇ A MOŽNOSTI PROSTŘEDKŮ VZDUŠNÉHO PRŮZKUMU

Někteří vojenští specialisté právem pochybují o technické úrovni a reálných možnostech vzdušného průzkumu při plnění těchto úkolů. Týká se to především složitosti zjištění ze vzduchu obtížně rozlišitelných nepočetných polovojenských jednotek, skupin banditů, skladů, a zejména pak jednotlivé bojové techniky v členitém terénu. Zvlášť důležité je přihlížet k řadě politických, sociálních, ekonomických a vojensko-taktických faktorů, bez nichž nelze předpovídat vývoj událostí v potenciálně krizových oblastech a adekvátně reagovat na vznik konfliktní situace. Proto i přesné a spolehlivé informace vzdušného průzkumu musí být znova prověřeny a doplňovány informacemi od místních orgánů a zdrojů, obyvatelstva atd.

VZDUŠNÝ PRŮZKUM POD ZÁŠTITOU OSN

Zcela nové úkoly vyplynuly pro vzdušný průzkum z realizace mírových akcí pod záštitou OSN. Patří mezi ně např. sledování rozporů mezi znepřátelenými stranami, vyhledávání prostoru činnosti nezákonných uskupení, jejich bojové sestavy a výzbroje, odhalení přípravy té či oné strany k narušení příměří, kontrola námořní a vzdušné blokády prostoru konfliktu, stanovení a upřesnění místa dopravení humanitárních zásilek, zajištění bezpečných komunikací, vytváření nárazníkových pásem, kontrola obnovy narušené infrastruktury, apod.

V souvislosti s plněním nových úkolů v regionálních válkách a ozbrojených konfliktech vyvstala řada nových problémů. Mimořádná pozornost je věnována zabezpečení rychlého přesunu prostředků vzdušného průzkumu do stanoveného regionu. Dosavadní struktura průzkumu neodpovídá současné geopolitické situaci a růstu úrovně nestability situace v různých regionech. Proto musí být vypracována struktura, umožňující vést průzkum i zcela neznámého území. Vzdušný průzkum musí být integrován s dalšími druhy průzkumu a musí být schopen použití v zájmu mnohonárodních sil a kompatibility automatizovaných systémů řízení a velení. Takovým průzkumným systémem však země NATO dosud nedisponují. Je třeba vypracovat i pružnější organizační formy použití průzkumných jednotek, schopných samostatné činnosti. Velká pozornost je věnována možnostem řešení problému rozptýlenosti a samostatného působení průzkumných prostředků. Jednou z nich je vybudování integrovaného systému automatizovaného rozdělování sil a prostředků průzkumu podle prostoru a směrů v souladu se stupněm ohrožení, počtem a prioritou cílů, včetně předběžné přípravy a stanovení úkolů posádkám průzkumných letounů.

Druhým možným způsobem řešení tohoto problému je další integrace systému vzdušného a kosmického průzkumu v zájmu nejen strategického, ale i operačního a taktického stupně. První zkušenosti z úspěšného použití kombinovaného vzdušně-kosmického systému, založeného na společném použití amerických průzkumných družic a průzkumných letounů strategického letectva, byly získány ve válce v Perském zálivu. Takový systém je považován za nenahraditelný v situacích, kdy nelze předpovídat vznik válečného ohrožení nebo je prostor očekáváné činnosti příliš rozsáhlý.

Vysoce integrovaný systém průzkumu má být po všech stránkách slučitelný s různými zdroji informací. Např. před zahájením války v Iráku porovnávalo vedení mnohonárodních sil informace od kosmického průzkumu s výsledky rozhovorů s vědci a specialisty, kteří Irák navštívili, a s představiteli firem, které v Iráku staví různé objekty. Dalším způsobem řešení daného problému je zvýšení pružnosti použití a víceúčelovosti technických prostředků průzkumu, z nichž lze rychle vytvořit nestandardní organizační struktury, maximálně přizpůsobené podmínkám konkrétní situace zájmového prostoru. Tomu nejvíce odpovídají letecká křídla se smíšenou sestavou a profesionální posádkou. Jejich sestavy zahrnují vojenské dopravní letouny a cisternové letouny, umožňující samostatnou a rychlou přepravu do vzdálených regionů.

Při průzkumu a rozpoznávání malorozměrných pohyblivých cílů a kontrole výsledků leteckých úderů je obzvlášť důležitá vysoká spolehlivost získávání informací. Nepřesné a neúplné informace o počtu a poloze iráckých mobilních raketových systémů, které působily proti cílům nad Izraelem a Saúdskou Arábií způsobily, že údery letounů mnohonárodních sil proti těmto cílům nebyly vždy dostatečně efektivní.

Složitým problémem je i rozpoznávání vojenských cílů a objeků, zejména v ozbrojených konfliktech a mírových operacích OSN. Vyplývá to nejen z používání účinných prostředků maskování a klamání, ale i ze skutečnosti, že různé země často používají stejnou bojovou techniku, převážně ruské výroby. Potom i při rozpoznání konkrétního typu bojové techniky zůstává otázkou, komu náleží. Podle zahraničního tisku nakupuje tanky, raketové systémy a letouny v Rusku přes 40 zemí. Průzkum se musí opírat především o identifikační systém IFF vlastní-cizí, jehož efektivnost a spolehlivost nejsou vždy dostačující. V současné době jsou vyvíjeny speciální majáky, pracující v infračerveném pásmu kmitočtového spektra a různé optoelektronické prostředky, pro označení vlastních vojsk.


VÝCVIK A PŘÍPRAVA

Spolehlivost a věrohodnost informací může být do určité míry zvýšena zkvalitněním výcviku nejen posádek, ale i pozemních specialistů, zabývajících se sběrem a analýzou informací. Vysoká úroveň profesionální vycvičenosti příslušníků útvarů průzkumného letectva ovlivňuje řešení všech dalších problémů. V současné době lze sledovat novou orientaci přípravy důstojníků štábů a posádek letounů. V minulých letech byl kladen důraz na studium potenciálních ruských cílů a jejich PVO, v současné době na rozvíjení tzv. globálního rozhledu, tzn. na pohotovost vést průzkum v libovolném regionu, přesněji v libovolné zóně nestability. To umožní na jedné straně fundovaněji hodnotit protivníka a stupeň bezprostředního ohrožení a na straně druhé pomůže posádkám lépe "proniknout" do situace, s větší jistotou vyhledávat a identifikovat objekty v téměř neznámém prostoru.

Zvýšená pozornost je věnována organizaci, obsahu a prosazování zásadních změn do procesu výcviku z hlediska nových podmínek a požadavků. Letové osádky jsou seznamovány zejména se specifikou letů v předpokládaných oblastech vedení průzkumu, se specifickými geografickými a klimatickými podmínkami. Studují infrastrukturu v zónách nestability, charakteristické způsoby rozvinování druhů vojsk, typy pozemní a vojenské techniky rozvojových zemí, různé formy a projevy demaskujících příznaků objektů průzkumu a obecných průvodních jevů, spojených s možným úkrytem bojové techniky.

Větší pozornost je věnována také udržování útvarů ve vysokém stupni bojové pohotovosti k okamžitému přesunu do ohrožených regionů při vzniku krizové situace. K dispozici jsou různé scénáře a jejich varianty, které jsou optimalizovány podle odpovídajících kritérií. Na jejich základě je organizován každodenní výcvik. Nové úkoly nelze odkládat, protože den ode dne roste jejich složitost a tím i náklady na jejich řešení.


MOŽNOSTI SOUDOBÝCH PROSTŘEDKŮ PRŮZKUMU

Vzdušný průzkum dosáhl v současné době kvalitativně nové úrovně, která zabezpečuje možnost sledovat v reálném čase celé spektrum pravděpodobných cílů, nejen stacionárních ale i mobilních. Soudobá úroveň technických prostředků průzkumu dovoluje z paluby vzdušného prostředku nezávisle na meteorologických podmínkách a denní době detailně "prozkoumat" letiště protivníka ze vzdálenosti 150 km, rozlišit na něm letouny dopravní, bombardovací a stíhací, počty a typy hangárů, prostředky zabezpečení, sklady PHM, apod. Nebo např. ze vzdušného prostoru Litvy lze během dvou minut získat obraz pohybu transportů na celém území leningradské a minské oblasti. V prostoru Bosny jsou podmínky pro sledování pozemních cílů pro značně členitý terén méně vhodné.